The Ripper 16. kapitola

30. října 2013 v 18:27 | Terry |  The Ripper
Téma: The Vampire diaries
Časové zařazení: Nezařaditelné, Elena je upír, ale stále tam hrají Alaric a Jenna... :o)
Páry: Damon/Elena Stefan/Tess
Děj: Elena se rozešla ze Stefanem. Nevzal to moc dobře a stal se z něj rozparovač. V ten stejný moment do města přijíždí Rickova dcera Tess. Je to dívka, která už o upírech zdání má, jelikož žila u své matky Isobel.
Nikdo nechce, aby se setkala se Stefanem, ale on se chce setkat s ní.
Poznámka autora: Stefan umí rozdávat rány i ženám. :D
Trailer zde: http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=6Ga4S5DvVZg
d

16. kapitola - Deal with Devil
Otevřela jsem oči, rozhlížela jsem se, kde to jsem? Problesklo mi hlavou, neznala jsem to tady, byla jsem v nějaké místnosti, ležela jsem na zemi oděna do bílého, obklopovaly mne bílé stěny, strop a podlaha. Postavila jsem se na nohy, byla jsem bosá… Jsem snad mrtvá? Umřela jsem a tohle je posmrtný život? Prudce jsem se otočila, uviděla jsem, jak se někdo krčí v rohu, neváhala jsem a šla k němu, měl tvář ve dlaních, už jsem však věděla, kdo to je.
"Stefane, co tu děláme?" nechápala jsem. Pohlédl na mne, jeho jindy ironické oči, byly smutné.
"Moc se ti omlouvám! Já jsem nechtěl, vážně ne," vrtěl hlavou. Netušila jsem, jestli procházím nějakým očistcem, kdy mám všem odpustit, až odpustím jemu, půjdu do další místnosti, kde na mne bude čekat máma a bude se mi stejně omlouvat? "Poslouchej mě, tohle nejsem já! Jasné?" vtloukal mi do hlavy. "Nikdy bych nikomu tak moc neublížil! Musíš se vrátit a pomoct mi, prosím tě o to!" udělal na mne psí oči.
"Proč bych to dělala! Ty jsi se mnou taky neměl slitování," zamračila jsem se na něj. Sklopil hlavu.
"Máš pravdu, připustil… Ale i tak se musíš vrátit! Kvůli sobě! Neumřela jsi, jen jsi v takovém menším kómatu," pohodil rameny.
"Budu upír?" vykřikla jsem, celé mé tělo mne začalo z ničeho nic bolet, Stefan se mírně pousmál a zavrtěl hlavou.
"Ne, nebudeš upírem, ale málem jsi zemřela. Teď se vrátíš," prozradil mi. "A pomoc mi, prosím…"
Otevřela jsem oči, ležela jsem na měkké posteli, prohlédla jsem si tmavou místost, závěsy byly zatažené, ale vím jistě, že byla noc. Několikrát jsem slyšela sovu, posadila jsem se, i když mi to nešlo moc dobře. Něco musím udělat, ale já nevím co. Nechápu, co tu dělám, proč tu jsem. A hlavně, kde to jsem!
"Konečně jsi vzhůru, spala jsi jeden den," prozradil mi. Poohlédla jsem se. Na židli u postele seděl nějaký muž.
"Pardon, kde to jsem? Kdo jste vy?" vyptávala jsem se. Muž mírně pozvedl obočí a zvedl se, hned si však sedl vedle mne. "Mám pocit, že vás odněkud znám, ale netuším… Nevím, kdo jste!" zavrtěla jsem hlavou.
"Hmm, myslel jsem si, že tě ta upíří krev vyléčí úplně, zřejmě už jsi měla vážně na kahánku," zasmál se. "A víš, kdo jsi ty?" Kdo jsem já? Já jsem… já! Tedy, kdo jsem, co jsem?
"No, sakra, co se to stalo!" křikla jsem na něj a založila si hlavu v dlaních. Cítila jsem, jak mi lehce odhrnul vlasy.
"Andílku," pozvedl mi hlavu. "Vážně ani trochu nevíš, kdo jsi?" Zavrtěla jsem hlavou. Povzdechla jsem si, nevím, co se to stalo, jak tak nějak prázdná, nic nevím. Muž si povzdechl. "Chceš si vzpomenout? Myslím, že bych to mohl nějak zařídit," mile se na mne usmál.
"A-a jak?" nechápala jsem. Jeho zelené oči zářily štěstím, jako by právě dostal nějaký velký dárek.
"No, když ti paměť vrátím, tak si o mém přání promluvíme, platí? Teď by to stejně nemělo smysl," pokrčil rameny. Rychle jsem přikývla. "Možná to bude trochu bolet, ale je to nezbytné." Mé oči se rozšířily strachem, co mi chce udělat? Nestačila jsem zareagovat, velice silně mě praštil, spadla jsem na hranu nočního stolu…
"Vstávej, ospalé sluníčko," zašeptal někdo, věděla jsem přesně, kdo to je. Stefan! Ošila jsem se, ale nakonec se přemluvila k tomu oči otevřít. "Jak pak ti je?" zazpíval mi.
"Jak mi je?" zopakovala jsem po něm. "Kvůli tobě jsem skočila z okna a ty jsi mi o přes to nedal pokoj!" rozkřičela jsem se a posadila. Díval se na mne se smíchem v očích.
"No, pamatuješ si, co se stalo, když ses poprvé probudila?" zvědavě se na mne díval a sedl si ještě blíž ke mně.
"Co bych si měla pamatovat?" nechápala. Stefan mi odhrnul vlasy a pohladil mne na spánku.
"Řekněme, že kdyby nebylo mé krve, tak zřejmě teď jsi mrtvá už po druhé, nebo máš krvácení do mozku, každopádně, neměla jsi utíkat, pak bych ti nemusel napravovat paměť…"
"Paměť?" zopakovala jsem nechápavě. "Co bylo s mou pamětí?"
"Měla jsi zřejmě amnézii, ale nebylo to nic, co by doktor Salvatore nenapravil," pokřiveně se na mne usmál.
"Tak si mě praštil," hádala jsem. "Ano, to by udělal každý druhý člo…" zarazila jsem, jelikož jsem si všimla, kolik krve zůstalo po tom jeho nevinném praštění. Hrana nočního stolku byla pěkně označkovaná, na zemi byla malá kaluž krve. "To jsi mě nemohl třeba ovlivnit?" vyštěkla jsem na něj.
"Nefungovalo by to, chápeš? Šel jsem na to jinak. Teď k věci, slíbila jsi mi, že když ti vrátím paměť, mám u tebe službičku - přání."
"Jaká smůla, že se to nepamatuju, Stefane," zavrtěla jsem hlavou.
"Ale brzy si vzpomeneš, věř mi. Teď už ti dám pokoj, přece jenom, byly to náročné dva dny, pro tvou informaci, všechna okna jsou zabezpečená, chtěl jsem tam dát i mříže, ale to by bylo jak ve vězení…" přiznal. "Uvidíme se ráno, sluníčko. O všem si promluvíme."
***
Prosím o komentáře, děkuji! :o) Terry...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Byl jsem tady!

KLIK 100% (1233)

Komentáře

1 Chucky Chucky | Web | 30. října 2013 v 18:36 | Reagovat

taky dobrý :D chudák Tess, nejřív si zahrálana Spidyho a pak jí takhle třískne o hlavou o stůl.. taky mohl být jemnější :D A ten Stefík v tom kómatu? To byl hodně dobrý nápad :) Snad se vrzy dočkáme další kapitolky :)

2 bara bara | 30. října 2013 v 18:56 | Reagovat

:-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

3 Tinka Tinka | 30. října 2013 v 18:59 | Reagovat

úžasné :-D a poslala som ti poviedku ;-)

4 Mishel Mishel | 30. října 2013 v 19:19 | Reagovat

Skvely :)

5 Andy Andy | Web | 30. října 2013 v 19:35 | Reagovat

Nádhera :)

6 Sela Sela | 30. října 2013 v 19:50 | Reagovat

naprosto boží :D

7 Lucy Lucy | 30. října 2013 v 20:13 | Reagovat

Boží :) tesim se na další :)

8 nikky nikky | Web | 30. října 2013 v 20:20 | Reagovat

vypadá to zajímavě. na mém blogu je článek ,který si prosím precti .

9 Monie Monie | E-mail | Web | 30. října 2013 v 21:21 | Reagovat

Super kapitola, už sa teším na ich rozhovor...

10 MiKa MiKa | 30. října 2013 v 21:40 | Reagovat

super kapitola tesim sa na dalsiu :D

11 Enda Enda | 30. října 2013 v 21:42 | Reagovat

:-)

12 Nya Nya | 31. října 2013 v 0:40 | Reagovat

Ze pry "doktor Salvatore" no jsem nemohla :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama