Artist 16

17. dubna 2014 v 16:58 | Terry |  Short tales
Téma: The Vampire diaries
Pár: Jedná se o milostný trojúhelník... jak to skončí neřeknu. :o)
Děj: Elena chodí se Stefanem, ví všechno o jeho minulosti, ví kým je, ale stále má jedno velké tajemství, které zaklepe na dveře hned, co vystrčí paty z domu.

16. část
"Proč se mi zdá, že mě do toho chceš uvrtat? Myslím do upírství," dívala jsem se mu hluboko do očí. "Damone, být člověkem pro mě něco znamená. Zdám se ti ubohá?" nadzvedla jsem jedno obočí. "Nepřipadám si tak, protože každý den se snažím žít život, který mám. Snažím se dýchat, dávat pozor, aby mne nesrazilo auto," zasmála jsem se. "Málem jsem zemřela při autohavárii a řeknu ti, že v ten moment, co jsem se dozvěděla, že zemřeli moji rodiče, jsem si nepřála nic víc, než zemřít s nimi. Ale teď? Chci žít."
"Dobře, chceš žít," pousmál se na mne. "Chápu, tím pádem na tebe budu muset dávat větší pozor," řekl velice vážně. Chvíli jsem mlčela a poté se mu podívala do očí.
"Damone, proč to všechno pro mě děláš?" Trochu si povzdechl, nevypadalo to, že chce něco říct. "Nenávidíš Stefana a já jsem s ním chodila…"
"Právě proto, použila jsi minulý čas, chodila," ušklíbl se. "Nemůžeš to prostě nechat být? Třeba si mysli, že nemám co dělat a proto zachraňuju ten tvůj hubený krček," poradil mi. Naštvaně, podezíravě a jako na vola jsem se na něj podívala.
"Nepotřebuju od tebe vědět, co si podle tebe mám myslet. Chci vědět, proč to děláš." Možná, tedy věděla jsem to, doufala jsem v to, ale uvnitř mě to křičelo - chtěla jsem to slyšet od něj, ach, ta lidská ješitnost.
"No, to se ale asi nikdy nedozvíš," zvedl se ze sedačky, okamžitě jsem ho chytla za zápěstí, zřejmě to nečekal, otočil se na mne. "Ještě něco chceš vědět? Protože nejsi na řadě," vysmekl se mi a pomalu odcházel ke dveřím. "Mám hlad, jdu na chvíli ven, prosím, nezlom si nohu, nepodpal to tady, neutop se ve vaně, nepodřež se a hlavně nechoď pryč! Můžeš to pro mě udělat?" Lehce jsem přikývla na jeho rozsáhlý monolog, nestačila jsem ani mrknout a on zmizel. Vnukl mi nápad s vanou, opravu by stálo za hřích se na chvíli ponořit do horké vody a alespoň na chvíli vypnout - SAMOZŘEJMĚ NESPAT! MOHLA BYCH SE UTOPIT!
Voda byla ve vaně naplněna skoro po okraj, trochu pozdě jsem ji vypnula, zřejmě trochu přeteče. Namočila jsem jednu nohu, měla jsem chuť vyskočit kilometr do vzduchu, možná je ta voda trochu moc horká. Vůně pěny do koupele mne však trochu uklidnila a já se mohla namočit celá. Lehla jsem si a na chvíli zavřela oči.
Něco ve mně mi nedovolilo se dostatečně uvolnit, možná jsem si špatně namíchala vůně pěny do koupele, ne… byl to vnitřní pocit, co pět minut jsem kontrolovala mobil, kolik je hodin, jestli mi někdo (čti - Damon) nenapsal, nevolal. Po chvíli jsem zjistila, že na mne asi ani nemá telefonní číslo tak stejně, jako já ho nemám od něj, jo, je to docela na nic.
Bylo půl jedenácté večer a já přešlapovala po obyváku v riflích a tričku - vždy připravena na akci. Řekla jsem si - domluvila jsem se se svým vnitřním já, že pokud se Damon neobjeví do dvaceti minut, poruším jeho příkaz - zákaz vycházení.
Začaly se mi potit ruce, zbývaly mu ještě dvě minuty, poté musím vyrazit… Šedesát vteřin… Čapla jsem svou jarní bundu, oblékla se a otevřela domovní dveře.
"Stefane," řekla jsem, ledva jsem ho uviděla. "Co-co tady děláš?" zakoktala jsem, stále jsem stála v domě, založila jsem si ruce na prsou a podezíravě si ho měřila. Stefan se opřel o rám dveří a usmíval se.
"Kde je Damon, chci s ním mluvit," zajímal se.
"Je venku, měl hlad," pozvedla jsem ramena, "proč, co po něm chceš?" Zasmál se.
"To už musím dostávat povolení od tebe, jestli smím, nebo nesmím mluvit se svým bratrem? Ne, špatně, to on od tebe musí dostávat povolenky a vycházky? Chudák malý, možná bych ho i litoval, kdybych ho tak nenáviděl," odmlčel se a dal prostor svému úsměvu, neskrýval potěšení, "jak vidím, tak mi jako vždy nejsi k ničemu…"
"Stefane, o čem to mluvíš, proč jsi takový?" nechápala jsem ho. "Ublížila jsem ti, chápu… tedy vlastně jsem ani nic neudělala, když na to přijde," překročila jsem práh a podívala se mu do tváře. "nejsi sám sebou," zavrtěla jsem hlavou.
"To jsi uhádla, ty jsi ale hlavička," přikývl. "Dám ti radu, pokud nechceš být příští dárek ke Klausovým narozeninám, radím ti, abys zalezla zpátky dovnitř. Nebo tě snad Damon dostatečně nepoučil?" Zamračila jsem se na něj.
"Vlastně, si můžu dělat, co chci, nikdo mi nic nepřikazuje," vrátila jsem mu stejnou mincí, "jsem volná, jako pták…"
***
Prosím o komentáře, děkuji. :o)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jaký pár?

Delena 59.2% (1022)
Stelena 4.8% (83)
Stebekah 3% (52)
Klaroline 24.8% (428)
Forwood 8.1% (140)

Komentáře

1 bara bara | 17. dubna 2014 v 17:45 | Reagovat

super tesim se na dalsi :-)

2 Andy Andy | 17. dubna 2014 v 18:00 | Reagovat

Nádhera, moc se mi to líbí, jsem zvědavá, co teď Stefan udělá, jestli jí nechá vrátit se zpátky do domu nebo jí něco udělá :)

3 Nya Nya | 17. dubna 2014 v 18:20 | Reagovat

Superiozni.. :-) tak se budu tesit na dalsi :-) jestli se Stefanek projevi jako krivak, nebo ne..

4 elena elena | 17. dubna 2014 v 19:16 | Reagovat

ou asi bude mat problem :D

5 kumibo kumibo | 17. dubna 2014 v 21:10 | Reagovat

Nádhera :-) mocinky se těším na pokráčko :-)

6 Alexis8301 Alexis8301 | Web | 18. dubna 2014 v 11:00 | Reagovat

Cítim problém... :D A kde je Damonko? Prečo ju tak dlho nechal samú?! :D No, a Stefík? Tak ten nech si dá Snickers, pretože keď je hladný, nieje sám sebou. :D

7 erin erin | 20. dubna 2014 v 11:17 | Reagovat

no tak tohle bude ještě hodně zajímavé....těším se ;-)  :-D  :-D  :-D

8 Klárka ;)♥ Klárka ;)♥ | 20. dubna 2014 v 16:56 | Reagovat

Moc se těším na další a doufám že se Stefy zase hodí do klidu a ať nedělá problémy!-.-:DAle tak snad ju Damon hrnina:3 zachrání kdyby něco... :-)  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama