We have a little secret 28. kapitola

21. dubna 2014 v 19:15 | Terry |  We have a little secret
Téma: The Vampire diaries
Páry: Damon/Elena Stefan/Meredith
Děj: Druhá řada povídky You are my secret, kdo nečetl - ZDE!
NAVAZUJE!
Poznámka autora: Doufám, že se vám další řada bude líbit stejně, jako ta první... :o) Moc prosím o komentáře, děkuji! Terry...

27. kapitola
Pohled Eleny:
Ležela jsem v posteli a koukala do stropu, Damon vedle mne pravidelně oddechoval a mne to dovádělo k šílenství, proč n může spát a já ne? Možná to bude tím, že od doby, co jsem zjistila, že jsem těhotná prostě a jednoduše nemůžu spát.
"Damone," šprtala jsem mu do ramene prstem, "Damone…" opakovala jsem do doby, než sebou pohnul a otevřel oči.
"Co je?" řekl stejným šepotem, jako já.
"Nemůžu spát…" Povzdechl si, promnul si oči a koukal na mě.
"Chceš uspat?" nahodil pokřivený úsměv. Jen jsem protočila očima a otočila se na bok, abych mu lépe viděla do očí.
"Záleží na tom jak, na sex vážně chuť nemám," řekla jsem ihned, "nechci totiž dvojčata, nebo trojčata," přiznala jsem mu. Zasmál se a pohladil mne po tváři.
"Pokud to budou dvojčata, nebo…" odmlčel se a nahodil zmučenou grimasu, "trojčata… prosím, volej mi ihned rychlou, myslím, že bych to neudýchal." Rázně jsem přikývla. Myslím, že tu rychlou by mi spíše rodil on sám.
"Damone, až porodím, už spolu nebudeme spát," snažila jsem se udržet pevný hlas, nechtěla jsem, aby se mi koutky zvedly do úsměvu, jednoduše řečeno - oznámila jsem mu to bez emocí.
"To si děláš legraci?" trochu na mě vyjel.
"Ano, dělám," začala jsem se hihňat, "ale tvá reakce stála za to. Chtěla jsem tím říct, že už si budeme dávat pozor," mrkla jsem na něj. Ano, z jeho srdce právě spadlo dto kilové závaží. "Abych řekla pravdu, je mi líto Meredith a Stefana, určitě by taky chtěli dítě." Jistě, Damonovi to bylo fuk, co jeho bratr chce, nebo snad nechce.
"Když to říkáš, stejně by se o něj nedokázali postarat, dokážeš si to dítě představit? Rozmazlený smrad, který má všechno, co chce, protože by na něj Stefík šišlal až do jeho dvaceti let," prohlásil.
"Damone, Derren je rozmazlený a nemyslím, že by to bylo tím, že by na něj jeho otec šišlal, že?" zamrkala jsem na něj.
"Jistě, v našem případě za to může matka, která mu dovolila všechno…"
"Chceš říct, že je všechno moje vina? Hele, Damone, zameť si před vlastním prahem, pokud vím, ty jsi byl ten, co mu dovolil naprosto všechno," urazila jsem se. "Když nad tím teď přemýšlím, kde je teď?" přimhouřila jsem oči.
"Ha! Já to vím, a ty ne! Vidíš, vůbec ti na něm nezáleží," usmíval se. V ten moment, když to řekl, to pro mne znělo jako ta největší urážka, jako by mi neřekl nikdy nic hnusnější.
"Nezáleží?" zopakovala jsem naštvaně. "Jak to můžeš říct?" rychle jsem se vyhrabala z postele, přešla ke knihovně a hodila po něm nějakou starou knihu, v mžiku ji chytil.
"To byla Bible!" zamračil se na mne.
"Stále je!" odsekla jsem. "Tohle ti budu vyčítat hodně dlouho, Damonku!" Přešla jsem ke skříni a začala vytahovat oblečení.
"Co to děláš?" nechápavě mě pozoroval.
"Jdu hledat svého syna, na kterém mi podle tvých slov vůbec nezáleží," okomentovala jsem to a vytáhla si rifle a červené triko, při tom jsem si stihla učesat culík.
"Eleno," zaskučel, jako raněný pes, "takhle jsem to nemyslel, byl to vtip," obhajoval se, nebrala jsem na to ohledy, natáhla jsem si kalhoty a svlékla jedno z jeho triček, které mi sloužilo, jako pyžamo. Damon se přemístil přede mě. "Je u Daviny, jasný? Nechoď tam, byla bys za křena…"
"Ty jsi mu dovolil jít k holce na noc, čarodějce, která ho může během pěti vteřin zabít," ujišťovala jsem se, viděla jsem, jak začal couvat, jako bych mu snad začala nahánět strach.
"Možná," přikývl, přimhouřila jsem své hnědé oči. "Dobře, možná to byl špatný nápad, ale nemyslím si, že by mu něco udělala, leda by ji urazil…" Nadzvedla jsem jedno obočí, bylo mi jasné, že mu můžu kopat hrob, jelikož on už i svým pohledem uráží, tuto vlastnost zřejmě zdědil po svém otci. Damon se ke mně opět přiblížil a pohladil mě po - stále, plochém břiše.
"To ti nepomůže," zavrtěla jsem jednoznačně hlavou.
"Ani nevíš, jak se těším na to malé, El," usmíval se na mne, jako sluníčko.
"Stále to nepomáhá," koukala jsem na něj.
"Doufám, že to budou osmerčata." Protočila jsem očima.
"Damone, prosím, už přestaň," poprosila jsem ho. "S Derrenem si asi promluvíme zítra ráno, pokud dorazí domů živý a zdravý."
"Mimochodem, pozval jsem svého bratra na zítřejší odpolední kávu…"
"Co prosím?" nechápala jsem ho, spíše jsem se snažila nechápat.
"Ano, řekneme jim to novinu, bude to sranda, uvidíš!" líbl mne lehce na tvář. Složila jsem si tvář do dlaní, jistě, bude to sranda, pro něj. "Ještě jedna věc, musíme se z Mystic Falls co nejdříve dostat."
"Ano, nechci mít za zadkem znovu Katherine a jejího hybridího… co má vlastně Klaus společného s Katherine?" napadlo mne.
"Možná to jsou milenci," zasmál se, "ale musíš uznat, že by se k sobě hodili, oba dva to jsou magoři."
***
Prosím o komentáře, děkuji... :o)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jaký pár?

Delena 59.2% (1022)
Stelena 4.8% (83)
Stebekah 3% (52)
Klaroline 24.8% (428)
Forwood 8.1% (140)

Komentáře

1 Andy Andy | 21. dubna 2014 v 19:44 | Reagovat

Nádhera :)

2 Verca Verca | 21. dubna 2014 v 20:55 | Reagovat

Jsem zvědavá, co to bude. Jestli kluk a nebo holka :D  A aby to ještě nebyly dvojčata :D

3 Erin Erin | 22. dubna 2014 v 7:58 | Reagovat

těším se na další ;-)  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

4 julka julka | 22. dubna 2014 v 10:53 | Reagovat

ach uplne som zabudla nato ze klaus po nich pojde :D bude to este zaujimave

5 Terik Terik | 22. dubna 2014 v 13:26 | Reagovat

moc hezké těším se na další :-)

6 Kira Kira | 22. dubna 2014 v 14:31 | Reagovat

miluju tuhle povídku :-D hlavně v ní pokračuj

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama