Bedazzled part 1

18. prosince 2014 v 19:22 | Terry |  Short tales
Téma: The Vampire diaries

Stav: Jednorázovka - rozepsáno

Pár: So complicated... :)

Děj/poznámka: No, tentokrát je Elena na špatné straně, Damon je pro zatím nevinný prosťáček s lidskými potřebami a velkou touhou. Touhou k jedné ženě, kterou si muž, jako je on jednoduše nemůže dovolit. Do teď jsme znali Damona jako největšího drzouna, sprosťáka a jednoduše úžasnou bytost, teď se však karty obrátily. :D Přeji příjemné čtení, budu vděčná za všechny komentáře. :)

Nechala jsem se inspirovat stejnojmenným filmem. Já si to však udělám hodně po svém. :D






1. část

Pohled Damona:

Takže… to jsem já Damon Salvatore. Sedím si v Grillu a poslouchám za svými zády pomluvy. Vím, že moji přátelé se mi smějí, nejsem hloupý. Nevím, čím to je. Můj bratr byl vždy ten oblíbený, já se musím smířit s tím, že jsem nicka. Sleduji přes bar jednu z nejkrásnějších žen na planetě a popíjím při tom bourbon, na tváři mám přihlouplý úsměv a srdce někde v kalhotách. Caroline Forbes, žena mého srdce.

Koutkem oka jsem si všiml stolu, u kterého seděli moji "přátelé" v čele s mým geniálním bratrem. Ukazovali na mne, chtěli, abych k nim přišel. Nahlas jsem si povzdechl, seskočil jsem ze židličky a šel za nimi, samozřejmě jsem si sebou nezapomněl vzít sklenici s bourbonem.

"Copak?" přimhouřil jsem oči a sjel každého z nich pohledem. Viděl jsem na nich to hnusné pobavení, věděl jsem, že si ze mne budou chtít střílet. Posadil jsem se k nim a čekal, co úžasného z nich vypadne.

"Hele, brácho," odkašlal si Stefan a uculoval se, "proč za Caroline nezajdeš? Myslel jsem, že jsi mi před týdnem říkal, že s ní chodíš," smál se. Proč bych měl zatraceně tvrdit, že s nějakou holkou chodím, když mne ani nezná? I když spolu bydlíme v jedné ulici přes čtyři roky, ona mne určitě nezná.

"Nechejte ho být," prohlásila Bonnie, teď čekám nějakou pěknou podpásovku. "Co kdybys za ní zašel a pozval ji, aby si k nám sedla!" zamrkala na mne a podložila si hlavu dlaněmi.

"Jo, běž do ní, Damone," podporoval mne Stefan. Věděl jsem, že budou dorážet tak dlouho, dokud se opravdu nezvednu a nepůjdu za ní. Teď, nebo nikdy… šeptl jsem si sám pro sebe a zvedl se, rychle jsem do sebe ještě kopl zbytek zlatavé tekutiny, kterou jsem měl ve skleničce a rozvážným krokem jsem šel k ní. K té blonďaté krásce.

"A-a… ahoj," zakoktal jsem se. Caroline si mne prohlédla od hlavy až k patě, malinko se na mne usmála.

"Známe se?" nadzvedla jedno obočí a zvedla z baru sklenici s vínem, trochu si upila.

"Jo… já, já jsem Damon asi před rokem, jsem… jsem ti půjčil deštník." Tak tohle byla ta nejubožejší věc, kterou jsem mohl momentálně říct! Asi před rokem jsem ji půjčil deštník?? To mne opravdu nenapadlo říct něco lepšího?

"Aha," povzdechla si, "no, to už je trochu dávno, moc si to nepamatuju," přiznala mi. Někdo z mých "přátel" na mne něco zařval, otočil jsem se. Spletl jsem se, už ani oni o mne neměli zájem a něco mezi sebou řešili. Když jsem se otočil nazpět, Caroline ode mne pomalu odcházela. Měl jsem chuť do něčeho praštit. Zjistil jsem, že o mne evidentně žádný zájem nejeví.

Rozhodl jsem se jít raději domů, nemělo to tady smysl. Hodil jsem na bar pár bankovek a pomalu se vydal k východu. Když jsem se dostal ke dveřím, postavila se přede mne žena. Neuvěřitelná žena. Byla zosobněním vší krásy na zemi, dokonce bych i řekl, že je krásnější než Caroline. Měla dlouhé hnědé vlasy a téže barvu měly její oči, které se na mne usmívaly. Zaujalo mne trochu i její oblečení, bylo zřejmě neuvěřitelně upnuté.

"Vážně mě potřebuješ," uchechtla se. Její smích zněl, jako tisíce zvonečků. Chytila mne za ruku a vedla mne ven, nestačil jsem nic namítat, i když který muž by v této situaci něco namítal?

"Kdo jsi?" zeptal jsem se ji po chvíli, co mne přivedla na čerstvý vzduch. Opřela se o zeď a ze své kabelky, kterou měla na zlatém řetízku, vytáhla cigaretu.

"Jdu ti splnit přání," mrkla na mne, "ale teď buď té lásky a splň přání ty mě, nemáš oheň?" nadzvedla jedno obočí. Kde bych asi já vzal oheň? A proč by mi měla plnit přá… Ach bože, chuděra.

"Hele, já nemám zájem. Dám ti klidně nějaké peníze, ale nemusím platit za sex," řekl jsem vážně. Ta dívka chvíli velice nepozorovaně stála a poté se rozesmála.

"Připadám ti jako děvka?" povzdechla si. "Omlouvám se, nevěděla jsem do čeho se oblíknout," odmlčela se, "každopádně nemám v plánu ti plnit tato přání. Jsem ďábel - můžeš mi ale říkat Elena, splním ti, cokoliv budeš chtít." Netušil jsem, jestli si ze mne dělá legraci, neměl jsem na tohle náladu.

"Jasně, dobrou noc, ďáble. Já musím jít domů za manželkou a dětmi," vymyslel jsem si narychlo.

"Žádnou manželku ani děti nemáš, Damone," zavrtěla hlavou. Teď jsem se trochu zlekl, odkud může znát mé jméno. Po chvíli mi to však všechno došlo.

"Stefan se chce dneska v noci ještě bavit," přikývl jsem, "vyřiď mu, že je to idiot a ať si najde jinou oběť." Žena pozvedla ramena.

"Pokud je to tvé první přání, není problém. Teď mi však musíš něco podepsat," zaradovala se. Rozhlédla se kolem, takovým tím velice nenápadným způsobem. Najednou její cigareta začala hořet. Rozšířily se mi oči.

"Co to zatraceně je?" vyjekl jsem. Elena si popotáhla a podívala se na mne.

"Už mi věříš? Vidím ti do hlavy, takže vím, že jsi měl ještě pochybnosti. Takže jdeme do mé kanceláře?" zaradovala se. "Neboj, bude to super, věř mi." Já mám jít pryč s ďáblem? Jsem snad šílenec? Když se nad tím vším zamyslím, stejně nemám dnes večer co dělat.

"Můžu mít otázku?" snažil jsem se na ni pousmát. Elena se na mne podívala a lehce přikývla, poté se však zarazila.

"Nechceš se mne zeptat, jestli existuje Bůh, že ne?" nadzvedla jedno obočí. Pravda je, že to byla moje otázka. Teď bych si měl narychlo vymyslet nějakou jinou. Když viděla můj ztrápený výraz, povzdechla si. "Ano, existuje. Nejsi první, kdo se mne na to ptá, a ano, je to muž." Mávla nad tím vším raději rukou.

"Co budeš vlastně chtít za ty služby."


***
Doufám, že se vám začátek líbil. :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mona mona | 18. prosince 2014 v 19:59 | Reagovat

Tak to je hodně netradiční. Vidět damona jak kokta před slečnou, velice zajímavý pohled :-D ďáblík plus krása, to je hodně nebezpečná kombinace :-D

2 Šári Šári | 18. prosince 2014 v 20:04 | Reagovat

DOKONALÝ :-) Prej: "Asi před rokem, jsem… jsem ti půjčil deštník." :D

3 Katy Katy | 18. prosince 2014 v 20:27 | Reagovat

vypada to bezvadne :D rychle pokracovani :)

4 Tersik Tersik | 18. prosince 2014 v 20:45 | Reagovat

Super, moc se těším na další. Netrpělivě budu vyhlížet pokračování! 8-)

5 Janča Janča | 18. prosince 2014 v 21:26 | Reagovat

Wow! :D Tak tohle bylo hodně neobvyklé... Damon je... obyčejný a El? Z té je ďáblice. Moc se těším na pokračování, protože tohle je prostě skvělé! :D

6 Adel Adel | E-mail | 11. ledna 2015 v 19:17 | Reagovat

wow!!!Tak tohle jsem nečekala úžasné Damon a Elena ... nemám slov :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama