HIC ET NUNC → part 09

31. července 2015 v 21:04 | Terry |  HIC ET NUNC
Téma: The Vampire diaries
Pár: Elena - Klaus - Damon - Stefan - Kol - Kai
Stav: Jednorázovka
Děj: Ze všech možných stran slyším, že vás otravuje (otravovala) nudná, milá moralistická Elena. No, tak tady jsem se trochu rozjela, snad se vám to bude líbit. :) Omlouvám se za občasné sprosté výrazy... ;)
Elena je už nějaký ten pátek upírkou, děj vůbec nezapadá do seriálu, ani do knihy!
Zajímavost: Povídka se odehrává v Itálii ;)
HIC ET NUNC → Teď a tady
Poznámka: Snad se vám bude tady to líbit...




Part IX
"Game on"
Milovala jsem pozdní odpoledne u moře. Roztáhla jsem si lehátko a jen tak se vyhřívala na posledních paprscích slunce tohoto dne. Lidí z pláže pomalu ubývalo, a tím pádem upadal ten hrozný hluk. Nejhorší byl křik dětí. Nezajímá mě! Kdybych měla já svoje děti, nikdy bych je nenechala takhle křičet… Moje dítě by si nikdy na nic nestěžovalo, protože by bylo… prostě by bylo všechno perfektní.
Promnula jsem si zavřené oči, a nakonec je otevřela. Opravdu tu už bylo lid poskromnu, už jen nějací blázni hráli volejbal, a žádali, abych se k nim přidala - děkuju pěkně, to tak. Písek v očích a… navíc bych je stejně obehrála.
"Pozdní siesta?" Měla jsem ty oči raději nechat zavřené a předstírat spánek. Měla jsem pocit, že mi opět začalo bušit srdce - cítila jsem se tak trochu trapně. Jak jde vidět, Kai si mě přece jen našel.
"Ehm, ahoj… kde…kde jsi byl? Hledala jsem tě a…" Nebyla jsem ani schopná podívat se mu do očí.
"Nekrm mě žvásty," odsekl. Zdálo se mi to, nebo začalo být více dusno? Konečně jsem nasbírala dostatek odvahy, abych se na něj podívala. Měl na sobě černé upnuté tričko a kalhoty téže barvy.
"Není ti vedro?" musela jsem se na to zeptat, ani nevím proč… vezmu-li v potaz, že se se mnou přišel asi hádat.
"Eleno, už ti někdo někdy ublížil?" nadzvedl jedno obočí, vzpomněla jsem si na Klause a na to, co mi o Kaiovi řekl.
"Vyhrožuješ mi?" Projel mnou silný strach, i když jsem se to nesnažila dávat najevo. Kai se zvedl z lehátka a natáhl ke mně ruku.
"Pojď," pokynul mi s tím nevětším úsměvem, zahrajeme si hru, ano?" ušklíbl se tak, že mi naběhla husí kůže. Nechtěla jsem s ním nikam jít.
"Myslíš si, že jsem tak hrozně hloupá?" Nestačila jsem tu větu ani doříct a ocitla jsem se v tmavé místnosti přivázaná k nějakému křeslu. Nemohla jsem se hnout, nemohla jsem křičet a byla mi neskutečná zima. Opravdu jsem nemohla vydat ani hlásku, což mě děsilo úplně ze všeho nejvíc. Těkala jsem očima z rohu do rohu, nikdo nikde, chtěla jsem se odtud dostat, ale ty popruhy, co mne držely, byly snad z ocele, jinak si to neumím vysvětlit.
"Zahrajeme si hru… hádej, co mám za bylinu," šeptl mi do ucha jak jinak, než ten drzý čaroděj, který mne dostal do této místnosti. Panebože… určitě vytáhne sporýš. Nádech, výdech…
Nějaké květy se dotkly mé kůže, nic jsem necítila. Očekávala jsem bolest, podívala jsem se na květinu, co držel, byla to růže. "Správně… tahle kytka nebolí," zavrtěl hlavou. Zavázal mi oči nějakým šátkem a pomalu mi rozepínal triko. Tak tady to se mi už vůbec nelíbilo.
"Kai, přestaň," poprosila jsem ho, se štěstím jsem si uvědomila, že si mi vrátil můj dar mluvy. "Slyšíš… prosím, Kai…"
"Myslel jsem si, že seš fajn holka, ale ty jsi normální děvka, co rozevře nohy pro každého, uvidíme, jak snášíš bolest." Vykřikla jsem, celou místnost zalil můj děsný křik, věděla jsem přesně, co udělal, položil mi tu hnusnou pálivou rostlinu mezi prsa.
"A to se teprve rozehřívám, jsi zvědavá na další kolo?" Jako bych viděla ten jeho hnusný pobavený škleb. Chtělo se mi brečet, tady to si přece nezasloužím! Uslyšela jsem hlasité lusknutí, veškerá bolest ustala, provazy okolo mých rukou a nohou zmizely, šátek byl také ta tam a já opět ležela na lehátku na pláži, sice trochu uslzená, ale jinak naprosto zdravá.
"Byl to jen takový žertík," usmíval se Kai, jako měsíček na hnoji, "zasloužila sis to…" Naštvaně jsem se zvedla a šla od něj, co nejrychleji pryč, takhle mě nevytočil nikdy ani Klaus, a to už je co říct. Věděla jsem s jistotou, že jde za mnou, brázdila jsem si to horkým pískem, co nejrychleji a při tom si stačila utírat slzy. Cítila jsem se neuvěřitelně ponížená.
"Eleno," zaskuhral moje jméno a chytl mne za předloktí, otočil si mne k sobě. "Přestaň být tak urážlivá," svraštil obočí a chytl mne okolo boků.
"Urážlivá? Vyvolal jsi mi nějaké halucinace, ve kterých jsi mě mučil!" křikla jsem na něj, bylo jedno, kdo nás slyší, nebo ne. "Trhni si Kai," vytrhla jsem se z jeho sevření a rychle odešla domů. Tady toho bude pan Kai ještě hodně litovat. Ponížil mne… a já tedy ponížím jeho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adel Adel | 31. července 2015 v 21:51 | Reagovat

zajímá mě co na to Klaus a jak se ji podaří aby toho Kai litoval ale myslím že si něco najde :-D

2 Stela Stela | 1. srpna 2015 v 10:34 | Reagovat

Jsem moc zvědavá co Elena vymyslí . JAk poníží kacíře ... A Klausím , no celkem mmi tam začíná chybět .

3 míša míša | 1. srpna 2015 v 12:05 | Reagovat

Chybí mi tam Klaus... A kde je Kol? Nějak se o něm dlouho neslyšelo :-?  :D

4 lena lena | 1. srpna 2015 v 17:21 | Reagovat

A ještě Stefík :DD No honem honem další :D

5 Janča Janča | 2. srpna 2015 v 10:15 | Reagovat

Super :D :-P

6 Tereza Tereza | 2. srpna 2015 v 19:41 | Reagovat

Vážně? Mučení? Už jsem si myslela, že opravdu Kai mučí Elenu. :-D Ještě potom jeho příchodu. Teď se jen těším, až se na scéně objeví Klaus a jak se ještě projeví Kai a ostatní.

7 Kami Kami | 4. srpna 2015 v 14:42 | Reagovat

Ha! :D Je divný, že jsem na straně Kaie? :D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama