Wings - Křídla Temnot 5. kapitola

31. října 2016 v 21:31 | Terry |  Wings of Darkness
-Téma-
Má tvorba
-Anotace-
Vítejte ve světě zbohatlíků, přetvářky a... nadpřirozena, které se v prvních kapitolách tak úplně neprojeví. Ariela pohrdá životem, který ji byl nadělen, tak trochu jej nenávidí, každopádně se její svět otočí vzhůru nohama po jedné charitativní akci, kterou pořádá Daniel Wicked. Co Daniel ještě má, když nepočítáme peníze?
-Komentář-
Musíte si myslet vážně, že jsem blázen, ale jednoduše jsem nemohla odolat a přepsat můj příběh znovu (po třetí), teď si ale myslím, že je nějakým způsobem dokonalý... tak nějak. Každopádně jsem to přepsala tak, že budete mít pocit, že čtete naprosto jiný příběh. :) Snad tomu dáte šanci a trochu mě podpoříte, a nebudete mi psát, že jsem vadná, jelikož to už dávno vím. :D
Terry...

5. kapitola
Ani jsem se nehnula, ležela jsem. Celé tělo mne prapodivně bolelo, připadala jsem si, jako bych měla natažený každý sval v těle. Můj mozek si postupně vybavoval každou chvíli ze včerejšího podivného a rozhodně nezapomenutelného večera. Možná bych ráda zapomněla.
Poprvé za celou dobu jsem se převalila na levý bok a otevřela oči, zamžikala jsem. Měla jsem slepené řasy od toho ohromného nánosu řasenky, kterou jsem si v noci neodlíčila - kdo by na to měl v mém případě myšlenky. Ani jsem se nesvlékla. Byla jsem přikrytá tou voňavou peřinou, prostěradlo musí být určitě celé od hlíny od toho pádu v lese, a taky od krve.
Ozvalo se lehké zaklepání na dveře, opravdu jsem neměla náladu na… cokoliv, proč by někdo klepal na mé dveře?
"Slečno, dorazil pan Wicked, prý s ním máte domluvenou schůzku," informovala mne skrz dveře Anet. Promnula jsem si oči a plácla se do čela, podle mě to plesknutí musela slyšet. Pokud si dobře vzpomínám, měla jsem ho navštívit já.
"Sakra," zašvitořila jsem, "prosím, uvař mu kafe, nebo cokoliv a vyřiď mu, že za chvíli přijdu," vyšvihla jsem se opatrně na nohy a zamířila do koupelny. Snažila jsem se, opravdu jsem se snažila být, co nejrychlejší - bohužel i tak mi to zabralo při nejlepším dvacet minut. Nemohla jsem se před ním ukázat jako strašidlo, stačilo, že mne tak viděl včera.
Sešla jsem rychle po schodech dolů, Daniel seděl v obýváku, na stole ležel talíř s rozjedeným koláčem, Anet se o něj opravdu postarala moc dobře. Hned, co mne uviděl, se postavil. Vypadal tak neuvěřitelně svěže. Žádné kruhy pod očima, nebo snad zarudlé oči. Vypadal naprosto dokonale.
"Promiň, že to tak trvalo, ale…"
"V pohodě," pozvedl ruku, "promiň, měl jsem ti nejdříve zavolat, abys věděla, kdy přesně přijedu." To je pravda, takže jsem z obliga. Zarazila jsem se. Od kdy se za něco omlouvá? Tedy neznám ho dlouho, nebo spíš jej neznám vůbec, ale nezdál se mi jako typ, který by snad někdy vypustil z pusy něco jako omluvu. Jako by to bylo něco proti jeho přirozenosti.
"Nějak jsem potřebovala ten včerejšek… vyspat." Nemohla jsem najít vhodnější slova, která by popsala můj předchozí stav. Zasmál se oné nemotorné větě, o které jsem si ani nebyla jistá, že je řečena dobře.
"Co bys řekla na oběd?" navrhl velice přátelsky. Něco tu nehrálo. Opřela jsem se o zárubeň dveří, založila si ruce na prsou a pozorovala ho s velice podezřívavým pohledem. "Nebo ne?" odtušil správně.
"Vím moc dobře, co po mě chceš," odmlčela jsem se a přešla k němu blíž, "odpověď zní ne," uzemnila jsem ho. "Rozhodně nebudu andělem jen proto, že," rozhodila jsem rukama v návalu vzteku, který mnou začínal projíždět, jako smyslu zbavený, nikdy jsem nepřekypovala emocemi, nechápu, co to do mne vjelo.
"Jsi rozčílená?" nadzvedl jedno obočí. Ťukala jsem si ukazováčkem do stehna, uklidňovalo mne to. "Dopálená… vznětlivá, ale uvědomuješ si, že jednáš při nejlepším přehnaně, víš, co to znamená?" položil mi asi řečnickou otázku, na kterou nikdo nečeká odpověď. "Tvoje tělo, mysl cítí, že by ses měla co nevidět proměnit a ty to jen oddaluješ."
"Co je ti do mého těla, nebo mysli?" vypěnila jsem. "Až budu chtít být tou zrůdou, tak se jí stanu, nikdo neřekl, že u toho musíš být!" Daniel se pobaveně rozchechtal.
"Jistě, že u toho budu, protože…"
"Protože co? Protože to musíš být zrovna ty? Nezlob se, ale ty opravdu nejsi princ na bílém koni, kterého jsem si představovala. Je mi jedno, kdo jsi, nebo nejsi," sykla jsem naštvaně. Jak může být někdo tak necitlivý? Snila jsem o tom, jaké to bude, až budu mít přítele, opravdu jsem doufala, že někdy nějakého mít budu. Je mi devatenáct a můj největší zážitek byl polibek, který asi ani nebyl dán z lásky, jen z mírné náklonosti.
"Tady ale nejde o city, copak to nechápeš?" zaťukal si na čelo. "Budeš temný anděl, myslíš si, že ti mají sex jen z důvodu lásky, nebo plození dětí? Ne! Je to zábava." Zaťala jsem ruce v pěst.
"Tak je asi dost možné, že temným andělem nebudu," přecedila jsem skrz zaťaté zuby. Počítá s tím, že budu ta zlá? Ale proč? Nikdy jsem nikomu nic neudělala. Vždycky jsem byla spíše obětním beránkem, který odpouští až příliš lehce.
"Chceš se vsadit?" Nahlas jsem polkla a snažila si utřídit myšlenky. Tady to opravdu nebylo mé běžné chování, snažím se být za každých okolností klidná a nedat na sobě nic znát. Když mi někdo ublíží, tak to většinou dusím v sobě. Začala jsem pochybovat.
"Ne, to opravdu nechci, není totiž nic, co bys mi mohl nabídnout," řekla jsem hlubokým hlasem, který jsem snad nikdy na nikoho nepoužila. Danielovi cukal mírně jeden koutek, byla jsem mu snad tady pro zábavu?
"Zlatíčko," prošel těsně okolo mne, "ty ještě nemáš šajna, co všechno, ti já můžu nabídnout," zastrčil mi uvolněný pramen vlasů za ucho. "Jsi prostě pitomá, malá holka." Každé slovo vyslovil odděleně, dával na ně prapodivný důraz. Ani jsem nestačila nic říct… odešel. Nechal mě tam na pokraji zuřivosti.
***
Budu ráda za vaše komentáře... :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl jsem tady!

KLIK 100% (1232)

Komentáře

1 Baska Baska | 1. listopadu 2016 v 7:01 | Reagovat

Je to dobre, ale chcem pokracovanie prosim... :-D  ;-)  :-)  :-)  :-(  :-(

2 Ellie Ellie | 1. listopadu 2016 v 12:15 | Reagovat

Super :-) Jen tak dál :-)

3 Adel Adel | 13. listopadu 2016 v 9:24 | Reagovat

super :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama